KDYŽ DÍTĚ NESOUHLASÍ S ROZVODEM RODIČŮ…co dělat?

Co když už mám konečně jasno, chci odejít ze vztahu  a dítě je proti? Co s tím?

Nepříjemná situace, ale řešitelná.

Uvědomme si, že se prostě jen bojí neznámého a vůbec to neznamená, že to nemůže dobře zvládnout. Když v tom jsme poctivě – odchod není útěkem, ale krokem vpřed… a jsme upřímní,  hodně pochopí. Dokážeme mu hodně vysvětlit a pomoci.

Časem to přijme a bude si užívat to dobré z nové situace. Každá změna nese mnoho dobrého.

Řešením není ustoupit strachu dítěte, ale vysvětlování a uklidňování, že bude dobře a nejdůležitější mu zůstane. A to je LÁSKA RODIČŮ, jejich péče, jistota, zážitky, atd… Život půjde i tak dál. A může to být časem moc hezké.

JE DOBRÉ SI UVĚDOMIT, ŽE I DÍTĚ SE POTŘEBUJE NAUČIT ZVLÁDAT ZMĚNY, NOVÉ SITUACE. Tato zkušenost se mu bude hodit i do dospělého života! Změny se prostě dějí a teď se může učit se s nimi vypořádat. S naší velkou podporou, pomocí a láskou. Anebo i méně dokonale, ale naučí se, že to lze zvládnout.

Pokud však rodič neodolá tlaku dítěte a sejde tím ze své cesty, bude velká bolest! A ta bude trvat! POZOR NA TO.

Život nás drží na naší vlastní cestě právě tou bolestí. Můžeme ji jen přehlušit, vypnout „utlumováky“ jménem alkohol, léky a jiné závislosti…  

Ale budeme se tím ničit! Odpojovat od skutečného prožívání. A časem mohou přijít vážné nepříjemné následky… skutečná závislost, zdravotní problémy! :o(

Úniky, marnost, nechuť do života, někdy až deprese.

A naše dítě se na ty následky bude dívat! Chceme jim dávat takový příklad? Chceme, aby toto s námi zažívalo?

A navíc přijdeme i o krásné pocity, protože nelze vypnout jen ty, které nechceme. Vypneme všechny – i radost, nadšení…

NEBO

A oni pochopí, že i jejich štěstí je důležité, až budou sami dělat důležitá životní rozhodnutí.

Je v pořádku něco změnit. Je v pořádku jít za svým srdcem. Všechno potom dává velký smysl, vše se potom krásně skládá…

A plyne zdravě dál a dál…

A nám je tak dobře v tom, že jsme pravdiví. Tak dobře v tom, že můžeme lidem upřímně říci, co prožíváme.

Dejme si čas si to vše dostatečně procítit, nechme si naše rozhodnutí „prověřit časem“, a pokud i potom máme jistotu, že je to pro nás správný krok, udělejme to. Není nic důležitějšího než následovat sebe, své vnitřní vedení.

I tato zkušenost je v pořádku. Pro nás i pro naše děti.

Nejsme tu od toho, abychom žili dokonale, ale abychom ŽILI. A omyly a změny k tomu prostě patří.

Nenechme si vzít vlastní skutečný život, i když to není jednoduché, i když se to někomu nelíbí.

Děti se přizpůsobí, srovnají se s novou situací. Nenarodili se nám do života náhodou, ale proto, aby s námi prožili právě to, co je na naší cestě. Včetně změn a bolavých věcí. Vše je v souladu, nechme sebe i naše děti žít pravdu.

Nechme je se z toho učit, s naší velkou pomocí.  Tak, jak to přirozeně plyne.

Dovolme si žít život podle našich přání. Když nejsou vrtkavá, ale cítíme, že jsou pro nás skutečně hluboce důležitá.

Takový přístup vede ke zdraví,  štěstí a naplněnému životu.

I rozvod/rozchod s dítětem se dá dobře zvládnout. Když postupujeme s rozmyslem, vše důkladně procítíme…pomalu… s respektem a s úctou k sobě a k partnerovi a samozřejmě i k dítěti.

Zároveň si nastavíme zdravě hranice, aby ten druhý neubližoval nám. Z velkého strachu, co bude… nebo i bolesti. Bez útoků, jen pečlivá a pevná obrana. A když se nám to někdy bez útoků nepovede, tak se omluvíme a vysvětlíme. Sdělíme, co cítíme a opět nastavíme jen pevnou obranu, na kterou máme právo.

Máme právo ukončit vztah i s člověkem, který nás má rád. I s tím, kdo nás miluje… i s člověkem, který je na nás jen závislý a nechce se s vlastním životem vypořádat sám.

Máme právo se rozejít nebo rozvést z jakéhokoli důvodu.

I z důvodu, který někomu dalšímu může připadat málo důležitý. Důležité je, jak důležitý je pro nás. To je zásadní. Je to náš život a nikdo jiný ho za nás žít nebude.

A v případě potřeby si řekněme o pomoc. Psychoterapie, koučink… I to je úplně v pořádku.

Držím palce!

……………………………………………………………………………………………………………………………….

V případě potřeby mohu pomoci – zvážit další kroky, podpořit ve slabých chvílích, vypovídat se…k ujasnění co chci a co nechci…jak to nově nastavit… k překonání strachu…k překonání silných pochybností o sobě… naučit se stavět si zdravé hranice bez útoků, což všechny zúčastněné velmi zklidňuje…atd…atd… jsem Vám k dispozici.

Kontaktujte mne, ráda pomůžu.

……………………………………………………………………………………………………………………………….

S Láskou Klára

Tento článek je pro ty, kteří už mají jasno, chtějí se skutečně rozejít a není únikem z náročné situace, kde se potřebuji něco naučit, ale krokem vpřed.

PS: Pokud opuštěný partner situaci velmi komplikuje, různým způsobem, i to se dá zvládnout, i tomu se lze bránit. I z toho se děti mohou mnoho naučit, i když je to velmi bolavé. Ale to je již téma na další článek, třeba příště…